Get all 4 Šamanovo Zboží releases available on Bandcamp and save 20%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Čtvrtá polnice, Kolotoč, Příběh Kuřete, and Šamanovo Zboží EP.
1. |
Intro
03:02
|
|
||
|
„Jako ostatní," odpověděl starý muž, pohodlně se opřel do svého křesla a nabil si fajfku voňavým tabákem. Snažil jsem se v jeho tváři najít aspoň náznak nějaké emoce, ale v šeru místnosti se nedalo nic rozeznat. Brzy se mezi mnou a starcem vytvořil závoj neprostupného kouře a já pochopil, že je náš rozhovor u konce.
Venku už na mě čekal Průvodce. „Starý se s váma moc nebavil, co," prohlásil uštěpačně. Sdělil jsem mu skutečný důvod své návštěvy a požádal ho, ať mě dovede k líhni.
Celou cestu mě provázel nepříjemný pocit, že nás někdo sleduje. „Koukněte se kolem sebe," zasmál se Průvodce. Nevěřil jsem vlastním očím. Obvod celého dvorku lemovaly tisíce klecí a v každé jednotlivé kleci se tísnilo asi pět nebo šest kuřat. Žádné nevydalo ani hlásku, jen se dívala a propichovala nás svýma očima. „Šéfe?" Otočil jsem se a spatřil nevelkou budovu s oprýskanými zdmi a rozbitými okny. „To je... líheň," doplnil mě průvodce. „Tady to všechno začíná."
|
||||
2. |
Na dvorku
05:04
|
|
||
|
Cítíš to chvění
Vzrušení v žilách
A krví tvou se šíří dál
a dává vědět všem,
že sdílíš matku Zem.
Vzduch dýcháš, ale nevnímáš,
že pípáš zavřený.
Cítíš, ale zakrýváš,
že jsi z vůle zplozený.
Pro okamžik zrozený.
Utíkáš v kruzích a nevíš, kam dál.
A svět se zdá ti tak malý,
nestačí tvým představám.
Myšlenky o něm ti nedají spát.
A jím fascinován se nestačíš ptát
všech kolem, co znáš.
Však nikdo z nich ti nepoví
o světě okolním.
A nikdo z nich se nedozví,
že jsou z vůle zplození.
Pro okamžik zrození.
Cítíš, že jsi jediný,
kdo chápe celý svět.
Cítíš, že jsi jediný
a že musíš odletět.
|
||||
3. |
Zpověď Měsíci
03:31
|
|
||
|
Omámený svitem hvězd
Pípám, spící krajinou
znějí tóny šerých harf.
Měsíc svítí opodál.
Váhám o pravdách kolem nás
Zda zpívá se líp i v jiných končinách.
Toužím být volný jako pták
a odletět v dál.
Snad jednou…
V jiných končinách…
Volný jako pták…
Snad splní se mi sen
a jednou budu k cestě připraven.
Mám já být tím, kdo utíká
svým představám vstříc a nestará se dál?
Mám já být tím, kdo utíká
svým představám vstříc?
Snad jednou…
Vím já, co čeká na mě dál?
Co má se dnes dít a jak se zachovám?
Svítá a všechno jasnější
se zas bude zdát.
Snad jednou…
|
||||
4. |
Pod nožem
05:01
|
|
||
|
Seřadit, stát, na povel v pochod se dát,
umlčet pochybnosti a vnitřní hlas.
V zástupech pak vás všechny odveze vlak
do země Sedmihradské, zaslíbené.
„Jít tam, kam míří dav, či své cestě vstříc?
Vždyť ty zástupy neví, kam dál.
Pod nůž vchází!“
Poklekni, lanem hrubým křídla si svaž
a hlavu na špalek, tak jak to má být.
Přeskočit plot a křikem odlákat stráž
a s větrem o závod se do křoví skrýt.
„Jít tam, kam míří dav, či své cestě vstříc?
Vždyť jim pomoci není a já
pod nůž mířím sám!“
---
Víš teď sám, jak rozlehlý je pohled vítězství.
Tvůj první krok je jistý a dál
není žádných pochybností.
Jsi výjimečný, jsi jediný
a v dalších krocích víc to dáváš znát.
Už si cestu stavíš sám!
|
||||
5. |
Ta cesta nevede nikam
00:52
|
|
||
|
Zahleděl jsem se do dálky a přestal vnímat výklad. Byl jsem na chvíli tím malým tvorem bez domova, který bezcílně bloudí krajinou jako nějaký opilý pobuda. Do reality mě vrátil až Průvodcův hlas. „Jak jste se o něm vlastně dozvěděl?" „Dostal se až do Města a tam mi o něm řekli. Moc přátel si neudělal." Vrátili jsme se zase na ten dvorek a já s překvapením zjistil, že je polovina klecí prázdná. Stopy v prachu směřovaly k úzké cestičce. „Ta cesta nevede nikam," zazubil se Průvodce a odvrátil mě pryč.
|
||||
6. |
Putování
03:40
|
|
||
|
Bloudíš, kam že chtěl ses dostat?
Však se vrátíš, s pláčem mámě do náručí.
Zpívá se ti líp, když v nočních mrazech
sám se choulíš?
Poutník polem rozrytým klopýtá
pěšinou klikatou.
Sbírá své síly poslední,
a větru vstříc
s hlavou skloněnou dává se dál.
Bloudíš, kam že chtěl ses dostat?
Kolikrát už skončil útěk neúspěchem.
Víš snad, co za příštím kopcem čeká?
Víš, kam kráčíš?
Bouří a deštěm znavený utíká
cestou nekonečnou
V zádech vítr, v očích cíl, ať už je kdekoli,
ať už je čímkoli.
A tak míří, bez jasných ambicí,
zoufalý za svojí nadějí.
Sbírá své síly poslední,
a dobrodružství vstříc
s hlavou vztyčenou dává se dál.
Víš snad, kam máš jít?
Cestou přímým směrem k velkoměstu
Tam já mířím.
|
||||
7. |
Überstadt
03:59
|
|
||
8. |
Velkoměstská
03:39
|
|
||
|
Krize, hlad, žízeň, strach,
pohyb, moc, osud, zlost,
motiv, slast, slzy, čas,
nemoc, sex, město, dnes.
Už jsi přece velký, ve městě můžeš žít,
být anonymní tvor.
Buď zdráv a pojď dál,
zanech obav, zůstaň svůj,
tak se v organismu města neztratíš.
Vnímej reflektorů zář,
v davech tóny města zní
a každý z nás těm symfoniím rozumí.
Cítit duši velkoměsta nestačí.
Nech ho splynout s duší svou!
|
||||
9. |
Vzpomínka
01:16
|
|
||
|
„Vy jste z Města, pane?" zeptal se mě zničehonic Průvodce. Vzpomněl jsem si na roky strávené na sídlišti mezi takzvanými sousedy, se kterými jsem kromě životního prostoru nesdílel vůbec nic. Byla to sebranka falešných individuí, která vám podávala ruku a druhou se vás snažila uškrtit. Člověk si ty jejich způsoby musel osvojit a brzy jsem nad těmi debily seděl jako ten největší ze všech světových debilů.
„Ne. Nejsem z Města."
|
||||
10. |
Nebezpečí
04:51
|
|
||
|
Viděl už snad někdo z vás
nově příchozího tvora?
Víte dobře, drazí spoluobčané,
kdo přišel mezi nás.
Ptám se: Je snad něčím přínosný?
Kdo z vás otevře mu dům?
Říkám, v našem městě není místo
pro lecjaké existence!
Tedy, ptám se, co s ním dál?
Povídá se, že je podivín…
A opilec! Šerif ho prý slyšel klít!
Není nijak prospěšný,
o řádnou práci nestojí.
Zkrátka není jedním z nás,
ztrácíme s ním čas!
Jak dál? Jak dál?
V takové věci není kompromisů,
musí z města ven!
Zapalte louče, svolejte davy,
ať promluví kmen!
Pokud se cuká, nebude zbytí,
pozná davů hněv!
Ulice se zbarví nečistou krví,
velkoměsto, vpřed!
Vše, co brání zhroucení,
je rozpuštěno v šílenství.
Jak dál? Jak dál?
Seřadit, stát, na povel v pochod se dát,
umlčet svůj vnitřní hlas!
Krize, dav, žízeň, strach,
pohyb, moc, osud, vztek,
motto velkoměsta dnes.
Chtěl jsi jen znát, co život pod nožem skrývá.
Chtěl jsi jen jít svým představám vstříc…
Získáš snad dalším putováním víc?
Slyšíš svůj zpěv a není takový jako dřív.
V písních nemocné tóny zní.
Vzal ti snad život poslední chuť žít?
|
||||
11. |
Drůbeží fuga
02:41
|
|
||
12. |
Ztracený
04:57
|
|
||
|
Co dělat dál?
Ta otázka kouše čím dál víc.
Vše zdá se být tak bezvýchodné.
Nebraň se slzám, ty tvůj žal
bolestně pouští po kapkách.
Nebraň se slzám, dítě mé,
smyjí z tebe pot a prach.
Už nemusíš dál, tahle chvíle je tvá.
Tak nebraň se slzám, vodám svým,
smutek ti z duše odplaví.
Nebraň se slzám, dítě mé,
všechny je vypusť ven.
Nemůžeš zpátky a nejde jít vpřed,
proč nemáš jiný směr?
Jak můžeš získat nazpátek úspěch,
co byl ti přislíben?
A slzy ulamují po kouscích z tvého snu,
když půdu pod tebou zvolna zaplavují.
Proč sobě víc si lhát, vždyť tu pravdu znáš.
Byl jsi z vůle zplozený, pro okamžik zrozený.
Utíkáš, celou dobu jen utíkáš.
Jak dlouho bys takový život chtěl vést?
Plný hledání, úniků, omylů, návratů
k těm věcem, které jsi ztratil
a nikdo nikdy nevrátí ti je zpět.
Možná ti není dáno být takový
a odmítáš to přijmout
a jen nevidíš, co jsi zač,
čím do smrti zůstaneš být.
Sám, proč jen jsi sám proti světu nevyhrál?
A slzy ulamují po kouscích z tvého snu,
když půdu pod tebou zvolna zaplavují.
Proč sobě víc si lhát, vždyť tu pravdu znáš.
Byl jsi z vůle zplozený, pro okamžik zrozený.
|
||||
13. |
Závěr cesty
00:57
|
|
||
|
Pomalu jsme došli až na místo. Uprostřed malého náměstíčka stál dřevěný špalek a v něm zabodnutý nůž. Pach krve byl k nevydržení a brzy jsem pocítil silnou nevolnost. Průvodce si toho naštěstí všiml a rychle mě odvedl pryč.
Pro ten den jsem měl dost. Průvodce mi ukázal směr k východu a rozloučil se se mnou jedním z mnoha nažloutlých úsměvů. Po cestě domů mě při vzpomínce na nůž napadla celá řada otázek. Takhle vypadá smrt? Kolik tvorů tam už zemřelo? Skončíme tak všichni? A jak skončím já?
|
||||
14. |
Dnešní noc
04:31
|
|
||
|
Být tak poutaný…
Svlékni svůj charakter.
Pro jednou být jen tělem
být jen nádobou
a dutým tónem znít.
Nejsem přítomný
ani nemám zájem být
zúčastněný.
Vypínám si proud,
jen na dnešní noc
jsem ztělesněná nedostupnost.
Plout jen tam, kam zavelí
tok veletoku – odnáší mě pryč
on jen odnáší mé tělo pryč.
Břeh je mým břemenem,
když po asfaltu zteřelém bloumám
spoután
a v srdci vězí nůž.
Nejsem přítomný
ani nemám zájem být
zúčastněný.
Vypínám si proud,
jen na dnešní noc
jsem ztělesněná nedostupnost.
Nejsem přítomný
ani nemám zájem být
zúčastněný.
Vypínám si proud,
jen na dnešní noc.
|
||||
15. |
Vítej doma
03:52
|
|
||
|
Jistým směrem proti smyslu svých vlastních stop
povědomý terén, jiný motiv, jiný krok
Jenom stav se nemění v místech, která znáš
Stejná klec a plot a nůž,
stejný hospodář.
Chce se ti spát, chce se ti spát
tak jako já běž ulehnout,
ulehnout dřív.
Chce se ti spát, chce se ti spát
tak jako já běž ulehnout,
ulehnout dřív.
Chce se ti spát, chce se ti spát
tak jako já běž ulehnout,
ulehnout dřív.
Tvůj první krok je jistý a dál
není žádných pochybností.
Jsi výjimečný, jsi jediný
a v dalších krocích víc to dáváš znát.
Už si cestu stavíš sám!
|
||||
Šamanovo Zboží Czech Republic
A musical ensemble of four members transmitting on waves of psychedely and experimental rock, boldly deriving from the
classical prog-rock of seventies.
Jakub Novák - vocals, guitar, theremin
Martin Dytko - Guitar, keyboards, back vocals
Kamil Tomek - bass guitar, back vocals
Dominik Bárt - drums, drum pads
... more
If you like Šamanovo Zboží, you may also like:
The Brooklyn band deliver a blissful psychedelic rock album steeped in sci-fi and spirituality, awash with organs, strings, and reverb.
go to album
Big, clanging psych-rock from this Arizona outfit fuses monk-like vocals with slow-winding guitars for songs that feel like strange hymns.
go to album
The Art Of Losing
by The Anchoress
The second release from Welsh artist The Anchoress is a devastating and powerful meditation on loss.
go to album
At the Edge
by City of the Lost
featured on Bandcamp Radio Nov 12, 2013
go to album
featured on Bandcamp Radio Nov 12, 2013
go to album
Rare Dreams: Solar Live 2.27.18
by Chris Forsyth & The Solar Motel Band
A killer live experimental rock LP from Chris Forsyth with the rhythm section of Sunwatchers, full of blistering energy.
go to album
featured on Bandcamp Radio Sep 15, 2015
go to album
